Vždycky jsem si myslela, že se nikdy nedám cestou projektovou, protože na to nemám čas a neumím v tom chodit. Od jednoho obřího projektu nás v roce 2011 doslova o fous – o celé 4 minuty – zachránila přehlcená síť právě odevzdávaných projektů, a my jsme se zařekly, že do takové nejistoty nejdeme. Stálo nás to tehdy hodně času, úsilí, plánování neznámého atd. Uplynulo 10 let a je to znovu tady. Tentokrát přineslo projektové šílení Covidové zavření.
V době, kdy nemůžete dělat činnost, kterou obvykle děláte, baví vás a jste pro ni naladění, mi jiná možnost nezbyla. Alespoň jsem si to myslela. Viděla jsem v tom naději a možnost realizace nových nápadů a propojení s novými lidmi.
Je to skoro rok, kdy jsem se potkala s projektovou manažerkou, která nám pomohla napsat první projekty. Na rovinu musím říct, že jsem opravdu netušila, do čeho se pouštíme a všem, kteří tímto způsobem jsou ochotni žít, vzkazuji – jste fakt šílení.
Baví mě projekt vymýšlet a potom vidět, jak se myšlenka zhmotňuje a baví mě vše realizovat, chystat program, potkávat se s lidmi, zajišťovat komfort účastníků – když tedy zrovna vím, kolik mám na to v rozpočtu peněz, odkud je vzít a kam vyúčtovat. Nicméně administrace projektu je opravdu náročná, a pokud nemáte schopného manažera projektu, jste namydlení. Topíte se v číslech, slovech i zprávách, tápete, nevíte, bojíte se a nezbývá vám než věřit, že vše dobře dopadne, že vás má přeci Vesmír rád.
Tyto situace mě mnohému naučily. A to jsem neměla projekt za miliony.
Bylo to velké uvědomění sebe sama, mých tužeb a směrů, mé cesty a mého života. Bylo to velké sebeuvědomění, které jsem si sesumírovala do následujících bodů.
1. Uvědomila jsem si, jak je pro mě důležité moje zdraví, protože bez něj nemůžu dělat to, co mě baví. Stačí jeden špatný pohyb a …
2. Uvědomila jsem si, jak je důležité mít podporu rodiny a přátel, kteří otevřou náruč v okamžiku, kdy ztrácíte rovnováhu.
3. Uvědomila jsem si, jak moc je pro mě důležitá moje práce, které jsem byla ochotná věnovat celý svůj volný čas a jistoty, protože pro ni jsem odešla z klasického zaměstnání na „volnou“ nohu, abych na tuto práci měla dost času a dělala ji naplno a s láskou.
4. Uvědomila jsem si, že mám kolem sebe neskutečné množství skvělých přátel, kteří nám drží palce a věří v naši činnost i bez dotací a grantů.
5. Uvědomila jsem si, že nejhorším rádcem je strach, který umí paralyzovat vše a všude.
6. Uvědomila jsem si, že bych měla více poslouchat své tělo, svoji intuici a poslouchat, co říkají druzí i mezi řádky.
7. Uvědomila jsem si, že jsem statečnější, než si věřím, silnější, než se zdám, a chytřejší, než si myslím – protože jsem byla schopná vydat ze sebe ve složitých situacích tolik, kolik bych nečekala.
8. Uvědomila jsem si, že se za sebe umím postavit a umím říci ne i ve chvíli, kdy ostatní očekávají něco docela jiného.
9. Uvědomila jsem si, že se přesto mohu na lidi obrátit a žádat v určitých chvílích možná víc, než by bylo vhodné a mohla bych to dostat.
10. Uvědomila jsem si, že pokušení stále čeká na svoji příležitost a žádá „Never more“ , jak zpívá Jarek Nohavica.
V tuto chvíli máme pár projektů rozjetých. Vlastně jejich realizaci končíme, abychom je mohli vyúčtovat. Bude s tím takové práce, že budeme vzhůru do noci, abychom měli vše v pořádku. Až vše odevzdáme, tak se nám uleví. Poděkujeme těm, kteří nám se vším pomohli a budeme s pokorou čekat na další příležitost dělat svoji práci, jak nejlépe umíme.
Protože čekat na peníze z projektu budeme třeba taky rok nebo rok a půl. Nejedna neziskovka takhle musela ukončit svoji činnost. Projekty jsou možná fajn, ale ne pro ty, co všechno budují od píky a nejsou ochotni vsadit vše na jednu myšlenku, nebo prostě nejsou pro mě. Možná jsem jen nepotkala ty správné lidi nebo to všechno prostě má být jinak. No a protože se vše děje přesně tak, jak má, tak jsem se rozhodla na výbornou! Jdu cestou, která je možná trnitá, ale vybrala jsem si ji sama a jsem za to i sama zodpovědná a mohu si rozhodnout o tom, co se na té cestě uděje.
A za to jsem vděčná.
Vám všem, co projekty děláte nebo v nich jste, přeji hodně štěstí.
0 komentářů